Hledání

2011-05-22

Rakovina mléčných žláz u feny - Kastrace jako zdravotní prevence

S rakovinou mléčných žláz u fen se setkávají veterináři stále častěji a bohužel také u stále mladších a mladších zvířat.

"Nejčastěji se jedná o feny, u nichž se po hárání objevují pravidelně takzvané falešné březosti. Je to hormonální porucha pohlavního cyklu, při níž se fena chová, jako kdyby byla březí, přestože tomu tak není. Chovatel by to měl na zvířeti poznat, protože probíhající hormonální změny ovlivňují jeho chování (shromažďuje si hračky v pelíšku, nechce chodit ven, nechce jíst) a může se také objevit sekrece z mléčných žláz. Ta může vyústit až v zánět mléčné žlázy – mastitis, který je nezbytné léčit antibiotiky.

Opakovaná nefyziologická aktivita mléčné žlázy pak velmi často vyústí v rozvoj nádorového onemocnění mléčné žlázy," uvádí MVDr. Michaela Riedlová, která se s těmito smutnými případy setkává velmi nerada. Proto je zastáncem kastrace jako preventivního zdravotního opatření. Odstraní totiž hlavní příčinu těchto obtíží – tedy vaječníky a jimi produkované hormony.

Kastrace jako zdravotní prevence

Pokud má být kastrace prevencí rakoviny – pak je ideální zvíře operovat mezi prvním a třetím háráním. "Lepší je ale operovat později než vůbec. I v pozdějším věku je kastrace jednoznačně vhodná, pokud dojde k objevení nádorů na mléčné žláze," radí Michaela Riedlová. "Operovat ovšem nelze fenu v říji. A kvůli možným operačním komplikacím musí být ponechán měsíc před a po hárání též mimo úvahu."

Doporučené produkty: Nádorová onemocnění

Zdroj: Kastrací lze předejít i rakovině


Mohlo by vás zajímat:


Eklampsie - Příčina, příznaky, léčba, rizika, prevence
Jak a čím krmit březí a kojící fenu
Vápník v potravě štěňat a jeho rizika
Falešná březost u fen - příčiny, příznaky, rizika, léčba
Cukrovka u psů a koček



2011-05-16

Kočka potřebuje syrové maso - Omyl


Pokud budete kočku krmit syrovým masem pravidelně, vystavujete ji nebezpečí, že může pozřít například bakterie salmonely nebo různé parazity.

Tuto hrozbu lze alespoň částečně eliminovat tím, že maso necháte alespoň dva dny zmražené.

"Mnohem horší je nadbytečný příjem fosforu, který kočkám způsobuje řídnutí kostí, zvyšuje riziko vzniku močových kamenů a onemocnění ledvin.

Toto je pouze jeden z omylů a mýtů, které stále přetrvávají. Pokud Vás toto téma zaujalo, zde si můžete přečíst celý článek:

Sedm omylů, kterými spolehlivě ublížíte své kočce

Související články:

Proč kočky nechodí na svůj záchod - Jak postupovat při řešení tohoto problému
Průjem u koček - Nejčastější příčiny, rizika, léčba 
Nejčastější parazité psů a koček 
Artritida u koček

2011-05-01

Každá fena by měla mít aspoň jednou za život štěňata - Omyly a mýty o zdraví psů a koček

Měla by mít fena alespoň jednou za život štěňata? Mnoho chovatelů se domnívá, že když bude mít jejich fena jednou štěňata, tak se sníží riziko vzniku zánětu dělohy, nádorů mléčné žlázy, falešné březosti apod.

Není tomu tak. Naopak nebývá vzácností, že první porod s sebou přináší zdravotní komplikace. Pokud netoužíte po štěňatech, je doporučitelné nechat fenu vykastrovat - to je jediná prevence zmíněných nemocí.

Falešná březost u fen - příčiny, příznaky, rizika, léčba

Toto je pouze jeden z mnoha mýtů týkající se zdraví psů a koček. Pokud vás toto téma zaujalo, přečtěte si celý článek:

Omyly a mýty o zdraví psů a koček

1. "To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou"

Pan Komárek z filmu Na samotě u lesa neměl úplně pravdu. Drtivá většina případů zablešení psa je totiž způsobena blechou kočičí (Ctenocephalides felis), nikoliv blechou psí (Ctenocephalides canis), která je poměrně vzácná. K napadení člověka sice dochází, naštěstí ale tyto blechy preferují hlavně psy, kočky a člověku většinou nezpůsobují kromě svědivých pupenů na kůži větší problémy.



2. Kocour by se měl kastrovat až po prvním roce života, jinak to vede k potížím s močením.

Četné studie vyvracejí souvislost mezi ranou kastrací a nedokonalým vývojem močových cest. Například v USA se kocouři běžně kastrují v několika málo měsících života a nebyla u nich přitom zaznamenána vyšší incidence onemocnění dolních cest močových (FeLUTD). Naopak jasná souvislost je prokázána mezi FeLUTD a obezitou. Pokud je Váš kocour (kastrovaný i nekastrovaný) obézní, bude mít riziko FeLUTD vyšší než štíhlý a aktivní kocour vykastrovaný např. „již“ v půl roce života.



3. Hormonální antikoncepce pro feny a kočky je bezpečná a nemá nežádoucí účinky.

Vedlejší efekty antikoncepčních hormonálních přípravků jsou již tak dobře známé, že je s podivem, kolik fen a koček tuto nevhodnou kúru ještě v dnešní době podstupuje. Nejčastějšími problémy po opakovaných aplikacích jsou záněty dělohy, nádory mléčné žlázy, cukrovka. Více se dočtete zde.



4. Každá fena by měla mít aspoň jednou za život štěňata.

Mnoho chovatelů se domnívá, že když bude mít jejich fena jednou štěňata, tak se sníží riziko vzniku zánětu dělohy, nádorů mléčné žlázy, falešné březosti apod. Není tomu tak. Naopak nebývá vzácností, že první porod s sebou přináší zdravotní komplikace. Pokud netoužíte po štěňatech, je doporučitelné nechat fenu vykastrovat - to je jediná prevence zmíněných nemocí. Více o výhodách a nevýhodách kastrace se můžete můžete dověďět zde.



5. Když se pes vykusuje v okolí konečníku anebo jezdí zadkem po zemi, tak potřebuje odčervit.

Tyto příznaky jsou většinou způsobeny přeplněním análních váčků. Ty se za normálních okolností vyprazdňují samy mechanickým působením stolice, v případě zúžení jejich vývodů, zánětu nebo průjmů se mohou přeplnit a vést ke dráždění. Pak je vhodné nechat obsah váčků odborně evakuovat, případně dále ošetřit. Aby docházelo k podobnému dráždění okolí konečníku kvůli začervení nebývá obvyklé.


6. Pro správný vývoj štěněte je zapotřebí přidávat mu ke granulím vápník.

Vápník je opravdu pro štěně důležitým prvkem, nicméně granule pro štěňata v současné době obsahují vápníku dostatek, a tak je velmi rizikové další vápník do krmiva ještě přidávat. Nadbytek vápníku v potravě štěňat vede k některým onemocněním kloubů a kostí. Toto se jednoznačně potvrdilo již před několika desítkami let. Více se dočtete zde.



7. Syrové maso je to nejlepší pro mou kočku.

Při zkrmování syrového masa je potřeba počítat s rizikem parazitární a bakteriální kontaminace, což může vést k vážným zdravotním problémům. Při jednostranném krmení masem chybí kočce některé důležité vitamíny, aminokyseliny a minerály.



8. Se štěnětem se může chodit mezi jiné psy až po úplném dokončení vakcinace, do té doby musí štěně zůstat doma.

Primovakcinace se dokončuje obvykle kolem 13. týdne věku, kdy už je velmi důležitá tzv. socializační fáze vývoje štěněte téměř u konce. Budete-li se seznamováním štěněte s okolním světem zbytečně vyčkávat, může to vést v budoucnu k poruchám chování. Vzhledem k nedostatečné chráněnosti štěňat proti infekčním nemocem je samozřejmě vhodné vyhýbat se místům s velkou koncentrací neznámých psů, ale kontakt se zdravými psy (i dalšími zvířaty) je pro rozvoj osobnosti štěněte velmi důležitý. Ideální jsou pro tyto účely psí školky.


9. Vakcinovat kočku proti vzteklině je ze zákona povinné.

Pokud se nechystáte s kočkou cestovat do zahraničí, není Vaší povinností ji nechávat očkovat proti vzteklině. U koček, které žijí pouze v bytě, je naprostý nesmysl toto očkování provádět. Naopak venkovní kočky by (minimálně) proti vzteklině být vakcinovány měly.



10. Pro těhotnou ženu je kvůli toxoplazmóze rizikové mít doma kočku.

Nakažená kočka vylučuje vajíčka toxoplazem trusem asi 3 týdny, a to většinou jen při primoinfekci (nejčastěji mezi 3. a 8. měsícem života). K perorálnímu nakažení člověka nedochází většinou přímým kontaktem s kočkou, ale vajíčky kontaminujícími prostředí (neomytá zelenina) nebo pozřením nedostatečně tepelně opracovaného masa hospodářských zvířat s tkáňovými cystami (bifteky, ochutnávání připravovaných pokrmů). Přítomnost protilátek charakteristických pro chronickou toxoplazmózu představuje ochranu před nebezpečím obávané akutní infekce v prvním trimestru těhotenství. Při dodržování základních hygienických návyků je přímý přenos z kočky na těhotnou ženu nereálný.



11. Chovatel by měl vždy prodávat již vakcinovaná štěňata.

Věk štěněte, od kterého by se mělo začít s vakcinací, závisí na několika okolnostech. Pokud se jedná o chov s dobrými zoohygienickými podmínkami, matka je řádně očkována, štěně přijalo dostatek mleziva s protilátkami a nebude se pohybovat v infekčním prostředí, pak není vždy nutné očkovat ho již v 6. nebo 7. týdnu věku. Úplně postačí zahájit očkování po 8. nebo 9. týdnu, tzn. v době, kdy už je štěně většinou u nových majitelů. Nicméně do této doby by už mělo proběhnout alespoň jednou až dvakrát odčervení. Více v článku: Proč chránit psa a kočku proti blechám a klíšťatům - rizika, nemoci, prevence, řešení.



12. Blechy mému zvířeti nijak neškodí, jen ať se klidně pasou dál.

Napadení blechami často vede k alergickým onemocněním, která se projevují úpornou svědivostí kůže. Navíc je zablešení spojeno s rizikem přenosu mnoha onemocnění - kočičí bartonelózy (nemoc z kočičího škrábnutí), hemoplasmózy a rickettsiózy, stafylokokových a salmonelových infekcí, tasemnice psí (Dipylidium caninum).



13. Když dojde k nežádoucímu nakrytí feny, je nutné co nejdříve vyhledat veterináře, aby jí dal injekci proti zabřeznutí.

Vzhledem k tomu, že se k časnému potratu používají látky s mnoha vedlejšími účinky (estrogeny), je tato metoda přerušení gravidity krajně nevhodná. Dalším argumentem proti je i to, že zhruba polovina všech případů nežádoucích nakrytí vůbec nevede k zabřeznutí a ošetřovali bychom tedy i feny, které vůbec nejsou gravidní. Jestli bylo krytí plodné můžeme zjistit až po 4 týdnech ultrasonografickým vyšetřením. Pokud se gravidita potvrdí, lze ji ukončit tzv. pozdním potratem, který s sebou nepřináší rizika poškození zdraví feny. Více se dočtete zde.



14. Než se vydám s kočkou k veterináři, zkusím ji nejdřív léčit sám, Paralen by přeci mohl zabrat.

Každému léčebnému postupu by měla předcházet alespoň základní diagnostika. Bez znalosti příčiny problému ho nelze ani adekvátně řešit. Laické podávání léků z domácí lékárničky bez jakéhokoliv vyšetření nebo aspoň konzultace s veterinářem s sebou přináší dvě důležitá úskalí. 1) Terapie "naslepo", bez znalosti diagnózy, se může minout účinkem a to vede k prodlevě v nasazení správného léčebného postupu, s čímž je pak spojena i horší prognóza uzdravení. 2) Některá léčiva běžně používaná u lidí mohou být při nevhodném podání psovi nebo kočce velmi nebezpečná. Jeden příklad z mnoha: Paralen je pro kočky značně toxický a jeho aplikace vede často k úhynu. Pokud už je humánní léčivo použitelné i u zvířat, musí jeho optimální dávku a frekvenci aplikací zvolit odborník, aby nedocházelo k předávkování nebo poddávkování.



15. Ránu je dobré nechat psa olizovat, líp se mu to zahojí, vždyť psí sliny jsou léčivé.

Sliny (a nejen psí) obsahují složky, které mají hojivé účinky. Problém je však v tom, že kromě těchto příznivě působících látek je v tlamě zvířat i obrovské množství nejrůznějších mikroorganismů, které hojení ran naopak velmi komplikují. Umožníte-li zvířeti si např. ránu po operaci olizovat, dojde k infekci rány a prodlouženému hojení, v horším případě k jejímu rozestoupení nebo průniku infekce do hlubších vrstev. Při léčbě ran je snahou eliminovat počet mikroorganismů na minimum - toho se olizováním zcela jistě nedocílí.

Zdroj: Omyly a mýty o zdraví psů a koček

Mohlo by vás zajímat:

Eklampsie - Příčina, příznaky, léčba, rizika, prevence
Inteligence psů - Záleží na inteligenci?
Labradoři mívají artrózu, jorkšíři zubní kámen a šarpejové alergii...
Jak a čím krmit psa. Granule versus doma připravovaná strava
Granule pro březí a kojící fenu
Vápník v potravě štěňat a jeho rizika