Hledání

2014-11-06

Demodikóza - parazitní kožní onemocnění psů a koček

Demodikóza je parazitární kožní onemocnění psů a koček, které se nejčastěji objevuje u mladých jedinců do dvou roků života. Projevuje se jako ložiskovité vypadávání chlupů počínající obvykle v oblasti obličeje. K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu a to přímým přenosem z kůže matky na kůži štěněte. To znamená, že pacient trpící demodikózou nemůže nakazit jiné psy ani člověka.


Příčiny onemocnění

Příčinou je parazit Demodex canis neboli trudník psí.  Parazit má doutníkovitý tvar, délky asi 0,2 –0,4mm a žije ve chlupových váčcích (folikulech). Při onemocnění způsobuje jejich zánět (folikulitidu), jehož důsledkem je vypadávání chlupů v postižené oblasti.

Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Parazit sám o sobě neškodí (vyskytuje se asi u 30 – 60% klinicky zdravých psů). Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění (současně s přítomností parazita existuje i specifický defekt obranného systému).


Příznaky
 
Onemocnění se nejčastěji projevuje jako lokalizovaná suchá forma (ložiskovité vypadávání chlupů), obvykle počínající v oblasti obličeje.

Asi u 10 – 20% případů může dojít ke generalizaci onemocnění téměř na celé tělo. Tuto formu je nutno vždy léčit. Onemocnění v dospělém věku obvykle svědčí o prodělaném stresu nebo o současně probíhajícím jiném onemocnění případně nádorovém bujení. Tuto formu je nutno vždy léčit a současně provést vyšetření, která by odhalila podmiňující onemocnění.


Diagnóza

Diagnóza je založena na klinických příznacích a zejména na přímém mikroskopickém vyšetření parazita v kožním seškrabu. Diagnóza je díky průkaznosti seškrabu dosti zřetelná.


Léčba

Léčba onemocnění je závislá na formě demodikózy. Pokud je zvolena adekvátní léčba, dojde až u 99% případů k vyléčení.

Parazit je však velmi odolný a i přes nejagresivnější léčbu pacient zůstává celoživotním nosičem parazita a pokud se jedná o fenu, přenáší jej dále na své potomky.




Možnosti léčby

1. U suché, lokalizované juvenilní formy dojde obvykle k samovyléčení bez jakékoli terapie. Vzhledem k tomu, že však více než 10% pacientů si vyvine formu generalizovanou je vhodné provádět léčbu i u těchto pacientů. Mnohdy stačí pouze zabránit sekundární bakteriální infekci pomocí antibakteriálních koupelí, avšak doporučujeme provést i léčbu orientovanou na likvidaci demodexe.

Antibakteriální šampón Aptus Oribac
Clorexyderm šampon 4% ICF
Pro zlepšení stavu srsti můžete pejskovi podávat vitamin H neboli biotin - Canina Biotin Forte.

2. U pustulózní formy (jak lokalizované tak generalizované doporučujeme terapii jak antibakteriální (koupele, antibiotika), tak antiparazitární.


Způsoby léčby

Existuje několik typů antiparazitik účinkujících na Demodikózu. Jako lék prvé volby se používá amitraz (Tactic, Ectodex nebo Mitaban). U tohoto přípravku je i přes jeho toxicitu vysoká bezpečnost a účinnost (nelze používat pouze u čivavy kde dochází k otravám, způsobujícím až smrt zvířete).
 K vyléčení dochází u více než 90% pacientů.

Jako lék druhé volby (při selhání amitrazu) se používají avermectiny (mylbemicin oxim – Interceptor nebo ivermectin – Ivomec, a to ve velmi vysokých dávkách a dlouhodobě). Použití těchto přípravků má však již výraznější rizika, která mohou být i život ohrožující, zejména u určitých plemen (kolie, šeltie a některá další). Účinnost těchto látek je více než 99%.


Demodikóza je tedy z 99% vyléčitelná. Ovšem vzhledem k tomu, že jediný možný přenos je přímo z matky na štěně, není vhodné matky – nosiče zařazovat do chovu, neboť kromě parazita přenášejí též genetickou predispozici ke vzniku onemocnění a demodikóza se tak může v chovu dále šířit.   

Související články:

Atopická dermamtitida a alergie u psů